Jeden z největších a nejvýznamnějších židovských hřbitovů v českých zemích.
Mezi nejdůležitější reformy, které přijala habsburská monarchie po revolučním roce 1848, patřilo i zrovnoprávnění Židů, kteří do té doby podléhali státním diskriminačním opatřením, jejichž původ mnohdy sahal až do středověku. Rokem 1848 padl i několik stovek let starý zákaz o pobytu Židů v královském městě Brně, což záhy vedlo k zásadním proměnám města. S přílivem Židů do Brna velmi brzy vyvstala potřeba zřídit zde nový hřbitov. Provizorní výbor zakoupil roku 1852 parcelu v Brně Židenicích a už o rok později získal povolení vystavět ohrazené pohřebiště s márnicí a domkem hrobníka. V roce 1863 zde brněnský stavební mistr Anton Onderka vystavěl větší obřadní síň. Na rozšířeném hřbitově nechala v roce 1900 brněnská židovská obec vystavět novou okázalou obřadní síň v neorománském slohu, která nahradila starší budovu, vystavěnou po polovině 19. století. Spolu s novou budovou márnice, místností poslední kultovní očisty, kanceláří a bytem správce hřbitova ji vystavěl přední brněnský stavební podnikatel a architekt Josef Nebehosteny.
Na hřbitově se v současnosti nachází přibližně šest a půl tisíce náhrobků, z nichž nejstarší pocházejí ze zrušených moravských židovských hřbitovů. Vedle skvostných náhrobků a hrobek bohatých brněnských obchodníků a podnikatelů jsou na hřbitově i stovky náhrobních kamenů, na nichž se dají najít drobné reliéfy s židovskou symbolikou. Kromě významných brněnských židovských rodin jsou zde pohřebeni všichni brněnští rabíni, předsedové brněnské židovské obce, básníci, hudebníci, malíři, novináři a herci. Mezi nejznámější osobnosti odpočívající na židovském hřbitově v Židenicích patří například vynálezce dotekové abecedy pro hluchoslepé Hieronymus Lorm, významný sběratel a mecenáš umění Heinrich Gomperz nebo zakladatel brněnské školy pro slepé děti Ludwig Schmeichler. Nejvíce návštěvníků hřbitova však míří k hrobu neohroženého zemského rabína Richarda Federa, který po druhé světové válce pomáhal obnovit náboženský a společenský život moravských Židů, a k hrobu slavné české filmové hvězdy a brněnského rodáka Hugo Haase.
Hřbitov je otevřen denně kromě soboty a židovských svátků od 9 do 17 hodin v dubnu až říjnu a od od 9 do 16 hodin v listopadu až březnu, v pátek se hřbitov zavírá o hodinu dříve. K dispozici je samostatná aplikace po hlavních památkách hřbitova.
