Rudolf von Singule (8. 4. 1883 – 2. 5. 1945)
Hrob č. sk. 58, hr. 71-73
Poručík Rudolf von Singule se narodil 8. 4. 1883 v Pule. Vojenská kariéra mu byla předurčena už tím, že jeho otec pocházející z Brna byl komisařem námořnictva. Roku 1901 vystudoval Námořní akademii v Rijece, poté následovala služba na lodích a torpédovcích. K ponorkám, které mu přinesly největší slávu, se dostal roku 1909, kdy prodělal ponorkový výcvik na nově zařazené ponorce U-4. Jejím velitelem se stal 9. 4. 1915. První úspěchy na sebe nenechali dlouho čekat. Již 9. 6. 1915 jeho ponorka těžce poškodila britský křižník Dublin. Největšího válečného úspěchu, za který byl i vyznamenán, se dočkal nedlouho poté. Dne 18. 7. 1915 dosáhl potopení italského vlajkového křižníku Giuseppe Garibaldi. Do konce války pak potopil ještě dalších 15 lodí. Rudolf von Singule byl známý pro svůj skvělý charakter. Důkazem může být např. fakt, že posádky lodí nechal vždy nastoupit do záchranných člunů. Roku 1918 byl jako instruktor převelen na ponorkovou základnu v Pule. Dále s ním bylo počítáno jako s velitelem zaoceánské ponorky. Konec války mu však přichystal jiný osud, a to návrat do Brna a práci úředníka v penzijní pojišťovně. V armádě však alespoň částečně zůstal, v čs. armádě byl zařazen jako záložní důstojník ženijního vojska. Okupace německými nacisty však opět změnila jeho plány. Kvůli své židovské manželce a dětem se přihlásil do německého námořnictva, kde v letech 1940-1943 sloužil v hodnosti korvetního kapitána jako velitel školní ponorky UD-4 v Kielu a později v Itálii. Svou manželku Doru však ochránit nedokázal. Perzekuce německými úřady ji v prosinci 1940 dohnala k sebevraždě. Tragický osud úspěšného velitele ponorek Rudolfa von Singuleho skončil 2. 5. 1945 v Brně. Když bránil svoji druhou ženu a dcery před rabujícími sovětskými vojáky, jeden z nich ho zastřelil. Za své vojenské úspěchy získal šlechtický titul i řadu vyznamenání, např. německý Železný kříž první třídy nebo vojenský řád Marie Terezie.
