Wawrovi
Hr. sk. 18, hr. 17-21
Wawrovi, brněnská rodina mlynářů, vlastnila v 19. století v Brně dva mlýny. První se nacházel na ulici Mlýnské (dnešní areál Vlněny) a druhý v líšeňském Mariánském údolí (dnešní tzv. Horní mlýn). Poslední z Wawrů, kdo na těchto mlýnech hospodařil, byl Antonín Wawra (1793-1845). Jeho tři synové se už mlynářství nevěnovali a mlýny tedy spravovali nájemci. Wawrovi tak např. na líšeňský mlýn jezdili jen na letní byt a sami bydleli na dnešním Moravském náměstí. Do historie Brna se nejvíc zapsal Karl Franz Wawra (1826-1905), ředitel 1. moravské spořitelny a přednosta 1. brněnského okrsku. V 60. letech byl členem obecního výboru, založil několik nadací na podporu sirotků a zchudlých měšťanů. Roku 1896 se stal čestným občanem města Brna.
Známější, hlavně v oboru botaniky, je však nejmladší z bratrů, Jindřich Blažej Wawra (1831-1887). Ten nejprve studoval, právě zejména botaniku, u starobrněnských augustiniánů, a poté filozofii v Brně a medicínu ve Vídni. Roku 1855 nastoupil jako lodní lékař k námořnictvu. Později se stal dokonce osobním lékařem a společníkem mexického císaře Maxmiliána (bratra Františka Josefa I.) nebo princů sasko-koburských (např. bulharského cara Ferdinanda I.). S nimi podnikl řadu námořních cest po celém světě, na kterých se věnoval hlavně botanice. Objevil více jak 170 druhů rostlin, 10 je po něm dokonce pojmenováno. Vzorky rostlin, které na svých cestách sbíral, byly po návratu zasazeny ve sklenících zámku Schönbrunn ale také i v botanické zahradě u Ponávky v Brně, kterou sám založil. Za své zásluhy v oboru botaniky získal např. brazilský řád Růže, mexický řád Quadelup nebo řád Františka Josefa. Roku 1873 byl povýšen do rytířského stavu (s predikátem von Fernsee – z dalekých moří). Svou pozůstalost, kterou tvořilo mj. 900 fotografií, herbáře a různé kulturně historické a národopisné předměty, odkázal Františkovu muzeu v Brně (dnešní Moravské zemské muzeum). Dnes bychom ovšem prakticky nic z tohoto dědictví v Brně nenašli. Až na několik sbírkových předmětů, které dodnes zůstaly v Muzeum města Brna, byla po roce 1945 Wawrova pozůstalost odvezena do pražského Náprstkova muzea. Po bratrech Wawrových byly pojmenovány i dvě brněnské ulice. Do roku 1918 se jmenovala na počest Jindřicha Wawry dnešní ulice Hybešova na Starém Brně, do roku 1945 se pak po Karlovi nazývala současná ulice Havlíčkova ve Stránicích.
