Po stopách nového zájmu o židovské Brno a hledání zapomenutých dějin města.
Na místě starší barokní budovy stojící na středověké parcele uprostřed města vznikla roku 1928 funkcionalistická stavba, zbudovaná stavební firmou Artura Eislera pro židovského obchodníka s textilem Jakuba Rosenberga a jeho manželku Rudolfinu. Dlouho opomíjená stavba byla roku 2013 zrekonstruována a v jejím přízemí otevřeli majitelé jednu z nejkrásnějších brněnských kaváren. Na počest svých předků ji pojmenovali Café Placzek, aby tak připomněli jméno významné brněnské židovské rodiny, jejíž věhlas na začátku 20. století zdaleka přesahoval hranice města.
Baruch Jakob Placzek
Georg Placzek. Pamětní deska na náměstí Svobody v Brně. Foto © VRN
Patřil k ní dlouholetý zemský rabín a diletující přírodovědec Baruch Placzek, jeho syn Alfréd, majitel prosperující textilní továrny či jeho syn Georg, matematik a fyzik, který se svými vědeckými díly zařadil po bok největších vizionářů 20. století. Název Café Placzek však nepřipomíná pouze jednu ze stovek zapomenutých židovských rodin. Je symbolem postupného hledání opomíjených dějin města, které se v současnosti těší čím dál většímu zájmu jeho obyvatel. Nutno říci, že nejde pouze o Židy a holocaust. Se stejným zájmem sleduje veřejnost odkrývání minulosti související s historií brněnských Němců, která po dlouhá desetiletí představovala bílé místo v oficiálních dějinách města. Po dlouhých desítkách let má Brno svůj památník obětem holocaustu, ačkoli ne tam kde by měl ve skutečnosti stát – na místě vyhořelé synagogy či kavárny Esplanade, kde se násilí páchaného na židovských spoluobčanech dopustili také Češi.
V ulicích města každý rok vzrůstá počet Stolpersteinů čili kamenů zmizelých – nenápadných mosazných destiček, které do chodníku před dveře domů nechávají na počest zavražděných Židů umísťovat jejich příbuzní, známí či lidé, jimž osud někdejších obyvatel jejich domu není lhostejný. Významnou roli ve zprostředkování dějin města hraje židovská obec, pořádající pro Brňany přednášky a vzdělávací kurzy tradičních tanců nebo košer večeře a zejména osoba brněnského architekta a velkého znalce židovské Moravy Jaroslava Klenovského, který se už od osmdesátých let 20. století zabývá dějinami židovské komunity v Brně a má na tomto poli zcela nezastupitelné zásluhy. Procházky po stopách holocaustu, oživený zájem o funkcionalistické památky, jejich majitele a tvůrce i vycházející publikace dávají naději, že dlouho opomíjené téma získává zcela novou odezvu. Brno, tvořené kdysi Čechy, Němci i Židy, se tak po létech stává městem, které začíná vzpomínat na svoji slavnou i tragickou minulost.
Stolpersteine na Orlí ulici v centru Brna. Foto © VRN
