Po stopách českého antisemitismu v Brně a podílu české viny na holocaustu.
Dnes zaniklá kavárna, navržená v roce 1925 na místě staršího podniku Habsburg pro brněnského kavárníka Aloise Strompfa, proslula zejména významnými hosty z řad českých, německých a zejména židovských intelektuálů a umělců. V noblesním funkcionalistickém interiéru, kde se ke kávě podávaly téměř všechny významné zahraniční noviny, se setkávali novináři, spisovatelé, herci nedalekého divadla a architekti, z nichž vynikala skupina přátel autora projektu interiéru kavárny Ernsta Wiesenera.
Kavárna Esplanade („Promenáda“). Foto 4x © Muzeum města Brna
V květnu a srpnu 1939 se místo stalo svědkem patrně nejbrutálnějších antisemitských útoků, které měl na svědomí dav osmi set českých fašistů, uniformovaných členů Wehrmachtu, SS a SA, za dozoru nečinně přihlížející německé pořádkové policie. Čeští a němečtí antisemité oblehli kavárnu a následně začali bít přítomné Židy. Dav nejprve vyvlekl prokuristu Pavla Drexlera, který zemřel na infarkt při pokusu uprchnout. Dalším napadeným byl účetní Leo Neubauer, z něhož strhali oblečení a poté byl s krvácející hlavou vyhozen na ulici, kde se do něj pustili přihlížející. Očitý svědek, předválečný redaktor Lidových novin Bedřich Golombek řádění popsal následujícími slovy:
„V té chvíli vyběhl z kavárny starší šedovlasý žid. Měl růžovou košili, byl bez kabátu, za ním vlály bílé šle, kalhoty měl v předu rozepnuté a držel je sevřenou rukou, aby nespadly. Když vyběhl, propukl špalír v jásot, a ti lidé, na pohled zcela slušní, zcela civilisovaní, se kterými byste za normálních dob byli bez ostychu mluvili, se rozpřahovali a dávali tomu starému muži celou silou pěstmi nebo dlaněmi mohutné zátylce anebo ho kopali. Běžel tou ulicí a se všech stran se sypaly na něho rány. Nehlesl, ale najednou se svalil. Nevydal hlásky a byl mrtvý!“
Časopis „Árijský boj“. Uloženo v Moravské zemské knihovně. Foto © Michal Konečný
Nepokoje a provokace byly hlášeny i z dalších kaváren - Alfy, Avionu, Brychrovy kavárny i německé kavárny Zeilerhof. Policejní šetření srpnových incidentů bylo na nařízení německých úřadů převedeno do kompetence gestapa, takže jeho účastníci nebyli ani obviněni, natož potrestáni. Účast českých fašistů představuje jeden z mála doložených antisemitských výpadů Čechů proti českým Židům. Během protektorátu se protižidovské nálady koncentrovaly zejména v odporných plátcích Árijský boj a Árijský útok, vydávaných částečně také v Brně.
