Brněnská židovská obec a její osudy ve stínu smrti.
Brněnská židovská náboženská obec založená v roce 1859 patřila díky počtu svých členů a majetku k největším a nejvýznamnějším obcím na území Československa. V roce 1938 měla dvanáct tisíc členů a kromě hřbitova a synagog spravovala několik budov v centru města, židovské gymnázium na Hybešově ulici, starobinec na ulici Mlýnské, sirotčinec na ulici Křenové, lidovou kuchyni na Ponávce a sportovní areál Makkabi s výletní restaurací na Riviéře. Své dlouholeté sídlo na Kolišti musela opustit krátce po okupaci, kdy administrativní budovu zabraly okupační úřady. Posledním sídlem brněnské židovské obce se až do jejího zrušení za okupace stal dům na třídě kapitána Jaroše č. 31.
Dům na tř. Kpt. Jaroše 31. Foto © VRN
V březnu 1942 byly všechny židovské náboženské obce sloučeny do centrální obce v Praze, která převzala veškerou agendu při sestavování seznamů pro transporty a vystěhovávání Židů z jejich domovů. Úředníci obce byli nuceni plnit vůli německé Ústředny pro židovské vystěhovalectví v Praze, podřízené přímo Adolfu Eichmannovi. Protože o podobě transportů se rozhodovalo v Praze, pracovníci židovské obce v Brně měli v posledních letech své činnosti na starosti zejména ubytování židovských rodin vyhnaných ze svých domů a bytů.
Cedulka upomínající na zákaz vcházení do parku Lužánky pro všechny Židy během nacistické okupace. Foto 2x © Sbírka Ing. Filipa
Podle adres udávaných při transportech stěhovali jednotlivce i celé rodiny hlavně do domů v blízkosti synagog a sídla židovské obce. V jednotlivých bytech a mnohdy i pouhých místnostech se tak tísnilo i několik rodin. Toto „ghetto bez drátů“, s omezenými hodinami vycházení a ztíženými možnostmi získat základní potraviny a potřeby, se v posledních měsících, které předcházely transportům, rozkládalo v ulicích Křenová, Kudelova, Lidická, Mlýnská, Orlí, Ponávka, Příční, Staňkova, Střední, Špitálka, Štefánikova, Vlhká, na Náměstí 28. října, ve Vrchlického sadu a na Třídě Kapitána Jaroše. Tragický osud představitelů židovské obce, nucených pracovat pod neustálou hrozbou vězení a smrti na zkáze svých souvěrců a přátel, zhmotňovaly v Brně zejména dvě osobnosti. Posledním předsedou brněnské Židovské obce byl hodonínský rodák Otto König a posledním rabínem Albert Schön. Oba byli po zrušení brněnské pobočky v roce 1942 deportováni do Terezína a odtud do Osvětimi, kde zahynuli.
Rabín Albert Schön. Foto © Archiv Židovské obce Brno
