Brněnská židovská čtvrť jako jedna z nejkrásnějších čtvrtí v Brně.
Památník brněnským obětem holocaustu podle projektu Daniela Václavíka, odhalený na podzim 2014 uprostřed náměstí 28. října v Brně, byl vztyčen v noblesní části města, kam se od 19. století tradičně stěhovaly lépe situované židovské rodiny.
Památník obětem holocaustu. Foto © VRN
Během druhé poloviny 19. století se z Brna, hlavního města Markrabství moravského, stalo jedno z nejdůležitějších průmyslových center monarchie. Zásadní vliv na rozvoji zdejších převážně textilních továren měli židovští podnikatelé, kteří spolu s významnými bankéři, umělci, lékaři, advokáty, architekty, vědci, stavebními podnikateli a později i filmovými producenty začali velmi brzy ovlivňovat veřejný život města. Jména rodin jako Löw-Beer, Gomperz, Feldmann, Redlich, Porges, Tugendhat, Skutezky, Hecht, Stiassni, Neumark, Schönfeld, Strakosch, Popper či Spitz se postupem času stala osvědčenými a vyhledávanými obchodními značkami, díky nimž Brno proslulo jako obchodní křižovatka mezinárodního významu. Odkaz mnohých z nich přetrval do současnosti.
Roh Cejlu a Ponávky, firemní dům Sigmunda Flusse, jednoho z podnikatelů židovského původu. Foto © Archiv města Brna
Štědré dary mecenášů umění, jako byli průmyslníci Heinrich Gomperz či Arnold Skutezky, stály u vzniku městské galerie a do současnosti tvoří jádro sbírek Moravské galerie. Přestože se mnozí ze zámožných brněnských Židů přestěhovali během první republiky do nově vystavěných vil v předměstských čtvrtích, většina obyvatel zůstávala věrná částem města, kde žili jejich předkové. Vedle Cejlu šlo o ulice Křenová, Ponávka, Bratislavská a Francouzská, k nimž bezprostředně přiléhala výstavní čtvrť, budovaná podle jednotného urbanistického plánu od roku 1882. Osu pravidelně rozestavěných bloků honosných činžovních domů, které propojovaly centrum města s největším městským parkem v Lužánkách, tvořila půvabná ulice s promenádní lipovou alejí, nazývaná v době svého vzniku Aleegasse, nyní třída Kapitána Jaroše.
Přibližná ilustrace umístění „čtvrtí“ obyvatel židovského původu v rámci dnešního Brna. Ilustrace © VRN
Nová čtvrť, největší urbanistický podnik v Brně druhé poloviny 19. století, začala přitahovat zejména dobře situované židovské nájemníky a majitele bytů, kteří zde až do začátku druhé světové války tvořili většinu. Mezi významnými osobnostmi, které bydlely v nové čtvrti, lze zmínit Gustava Bondyho, ředitele Městského divadla a autora prvních dějin divadla v Brně, či Emila Tugendhata, společníka několika židovských textilních podnikatelů, jehož syn Fritz postavil ve třicátých letech slavnou funkcionalistickou vilu v Černých Polích.
Vila Tugendhat. Foto © Vít Švajcr (Dobré světlo.com)
