Tři bratři Felix, August a Walter Löw-Beerovi žili na Hlinkách, ale podnikali po celém světě.
Ve 20. a 30. letech 20. století zažívalo Brno, jedno z největších průmyslových a administrativních center nově vzniklého Československa, nebývalou konjunkturu. Bratři Felix, August a Walter Löw-Beerovi se ocitli přímo v centru dění. Společně podnikali, provozovali jedny z největších textilních továren v Evropě, účastnili se společenského života a zvelebovali svá soukromá rodinná sídla v těsné blízkosti právě budovaného brněnského výstaviště (Hlinky 132, 104, 86). Moderní avantgardní funkcionalistický duch výstavních pavilonů i expozic souzněl s novou identitou mladého státu, který se zařadil mezi nejrozvinutější země světa. Brněnské výstaviště slavnostně otevřel prezident Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1928 při příležitosti desátého výročí vzniku Československa. Zahajovací výstava byla věnována oslavě soudobé československé kultury a hospodářství.
Moderní skleněný pavilon brněnského Výstaviště. Foto: Štěpán Kaňa
Ze vzpomínkových textů Daniela Low-Beera:
Nejstarší Felix byl jednatelem rodinné továrny, byl precizní a měl vřelý vztah k zaměstnancům. Walter byl technický ředitel a inovátor, odpovídal za nákup vlny, pouhým dotykem prý poznal, odkud pochází. August byl obchodník a prodejce, byl velmi společenský s dobrými diplomatickými schopnostmi. Pod jeho vlivem továrna vyvážela do Evropy a čím dál více i do celého světa. August přemýšlel ve velkém, Felix v malém a Walter inovativně. Tři bratři vytvořili tým, který řídil rodinnou, ale stále více také mezinárodní společnost s globálními ambicemi. Na staré firemní vizitce, kterou jsem získal v roce 2018, stálo: „Export do všech zemí. Zástupci ve všech obchodních centrech na světě.“
Vizitka, kterou jsem objevil v roce 2018 inzeruje „zástupce ve všech obchodních centrech na světě“. Foto: z knihy Archy života.
Tip: Navštivte areál brněnského výstaviště, který patřil k nejvýznamnějším funkcionalistickým stavebním komplexům na světě. Přípravy na jeho výstavbu začaly ještě za dob Rakouska-Uherska, ale byly přerušeny první světovou válkou. Po vzniku samostatné republiky zaznamenalo Brno mimořádný rozvoj a zástupci místních průmyslových a obchodních kruhů plně využili nápad uspořádat zde velkou výstavu – oslavu desátého výročí založení Československé republiky. Projekt získal podporu, město Brno vykoupilo pozemky (dříve známé jako tzv. Bauerova rampa) a vypsalo architektonickou soutěž, ve které uspěl návrh Josefa Kalouse. Jeho hlavním motivem byl monumentální kruhový nástupní prostor, z něhož se rozbíhají dvě široké promenády lemované jednotlivými pavilony, které podle Kalousova konceptu dopracovali další významní architekti (Valenta, Kroha, Fuchs, Chroust, Králík, Čermák aj.). Výstavba začala na sklonku roku 1926, celý komplex se podařilo dokončit za necelý rok a půl (slavnostní zahájení 26. května 1928). Výstava soudobé kultury v Československu přilákala více než dva a půl milionu návštěvníků. Během okupace areál zabrala německá armáda, díky tomu byl na konci války těžce poškozen a navržen k demolici. V roce 1947 byla ale zahájena jeho obnova. Dochované stavby z roku 1928 a několik nejvýznamnějších objektů pozdějšího data jsou dnes památkově chráněny.
