Po stopách židovské víry, rabínů, reformátorů a falešných proroků.
Polský templ, zvaný také Polská škola, byl židovskou modlitebnou, kterou roku 1883 zřídil spolek Minjan na ulici Křenová. Spolek, jehož hebrejský název odkazoval ke slovu „počet“, tedy k nejméně desíti osobám, bez nichž se nesmí konat veřejná pobožnost, vybral místo spojené s židovským osídlením v Brně už od 18. století. Prostor sloužil ortodoxním Židům z Haliče, kteří během 19. století odcházeli ze svých chudých štetlů do všech koutů monarchie i světa za lepším životem.
Polský templ. Foto © Jaroslav Klenovský
Pohled a řez Polského templu na ul. Křenová 22. Kresba © Jaroslav Klenovský
Interiér Polského templu. Foto © Židovské muzeum v Praze.
Prostá modlitebna ve dvorním traktu nájemního domu přestala svému účelu sloužit až na konci dvacátých let 20. století, kdy ji zakoupila firma Frank – Neufeld pro komerční účely. Dochovaná budova přežila období nacismu i komunismu, v roce 2006 byla bohužel zbourána, čímž Brno ztratilo jednu z nejvýznamnějších židovských památek. Polský templ dokládá složitou vnitřní strukturu židovských obyvatel Brna v časech habsburské monarchie a první republiky. Ve městě vedle sebe žili příslušníci mnoha náboženských proudů a skupin. Z Haliče do Brna přicházeli tradiční ortodoxní Židé, jejichž počet dramaticky narostl během první světové války, kdy město zaplavili váleční uprchlíci z frontového území. Mnoho z téměř šestnácti tisíc Židů v Brně zůstalo a svými zvyky, jazykem i vizuální odlišností zásadně proměnili podobu zdejší komunity. Nejvíce v Brně usazených Židů se hlásilo k reformovanému judaismu, jehož liturgii a zásady výrazně ovlivnilo osvícenství. Jedním z jeho hlavních znaků byl přechod k národním jazykům, v případě Brna k němčině a češtině.
Budova původního Židovského gymnázia na Hybešově ulici 43. Foto © VRN
V Brně usazené židovské rodiny se tradičně orientovaly zejména na německou kulturu, nicméně po vzniku Československa se situace začala pozvolna měnit. Na slavném brněnském Židovském gymnáziu, prodchnutém duchem demokratických ideálů Tomáše Garrigue Masaryka, se učilo mimo jiné i česky. Vedle věřících Židů žili v Brně sekularizovaní Židé, hledající svoji identitu v německé či české národnosti. Mezi představitele Čechů s židovskými kořeny lze v Brně jmenovat například rodinu významného českého politika a novinářského magnáta Adolfa Stránského či rodinu Huga a Pavla Haasových, k německé národnosti se bez ohledu na původ hlásila například většina brněnských židovských továrníků a intelektuálů. Zcela výjimečnou kapitolu v židovských dějinách Brna tvoří pobyt Jacoba Franka, mystika, samozvaného proroka a antitalmudisty, který na sklonku 18. století rozrušil křesťanskou Evropu hromadným přestupem svých příznivců ke katolictví.
Jacob Frank.
