Židovská brána
Historie židovského osídlení Brna má své počátky ve 13. století (seznámit se s ní můžete v rámci naší židovské stezky), nicméně do dějin brněnského průmyslu Židé výrazně zasáhli až po roce 1848. V revolučním období byl totiž zrušen diskriminační zákon, který jim do té doby nedovoloval zakládat podniky v Brně, a proto museli výrobu provozovat v menších městech a vsích na moravském venkově – na jihu v Bučovicích, Ivančicích či Mikulově, na severu ve Svitávce či Boskovicích. S uvolněním poměrů se jim však podařilo založit nové vlnařské továrny přímo v průmyslovém centru, kde byl dostatek dělníků i klíčové napojení na železnici, a kvalitou své produkce brzy dostihli místní konkurenci.
Jména prvních židovských podnikatelů – Auspitz, Bauer, Beran, Fuhrmann, Gomperz, Hecht, Kafka, Löw, Löw-Beer, Samek, Skutezky, Stiassni, Strakosch, Tugendhat, Weinberger – se pak zapsala nejen do průmyslových, ale také do kulturních dějin Brna, potažmo jihomoravského kraje.
Židovská brána. Foto © Archiv města Brna
Dnes jedinou brněnskou synagogu Agudas Achim, pozoruhodnou také díky svému střídmému funkcionalistickému pojednání od architekta Otto Eislera, pak můžete spatřit v ulici Skořepka. Podrobnější informace o ní získáte v sedmém zastavení naší židovské stezky. Naše cesta teď však povede k nedaleké továrně Maxe Kohna a Tugendhatových.
Velká židovská synagoga na rohu ulic Přízovy a Spálené. Foto © Archiv města Brna
Synagoga Agudas Achim. Foto © Reprodukce z knihy Petr Pelčák, Jindřich Škrabal, Ivan Wahla: Otto Eisler 1893–1968. Brno, Obecní dům 1998, s. 43.
