Vila Löw-Beerových a příběh Alfreda Löw-Beera
Rozvětvená rodina židovských podnikatelů pocházela z Boskovicka a patřila k nejvýznamnějším jihomoravským průmyslnickým rodům, podnikajícím ve vlnařství a cukrovarnictví.
Do Brna přišli jako první roku 1852 bratři Aron a Jakob, když zde založili firmu na výrobu mykané příze Aron et Jakob Löw-Beer. Zanedlouho poté jejich synové otevřeli pobočku v Brněnci, která později proslula jako továrna Oskara Schindlera, známá především díky filmu Schindlerův seznam (režie S. Spielberg, 1993).
Jiný člen rozvětveného rodu, Moses Löw-Beer (1800–1851), začal podnikat v roce 1843 v nedaleké Svitávce, do Brna však výrobu rozšířili až jeho synové. Dědicem značky Moses Löw-Beer se později stal Max Löw-Beer (1829–1887), který v otcově firmě pracoval od 14 let. Díky jeho schopnostem a píli se firmě podařilo stát se nejvýznamnějším výrobcem levného textilního zboží v Rakousku. Jeho synové Rudolf, Alfred a Benno ji ještě rozšířili a tím se z ní stala jedna z největších vlnařských továren v monarchii a později v ČSR.
Osud mnoha členů rodiny Löw-Beerových se uzavřel v koncentračních táborech Terezín a Treblinka, jen některým se před nacisty podařilo uprchnout do zahraničí. Známým se stal především tragický osud Alfreda Löw-Beera (1867–1939), otce Grety Tugendhatové, který se v Brně do poslední chvíle snažil zabezpečit rodinný majetek. V březnu 1939 byl kvůli tomu zadržen gestapem, z výslechové cely se mu však podařilo uprchnout. Za dodnes nevyjasněných okolností byl ale o několik dní později nalezen mrtvý u jihočeského Stříbra, když se pokoušel pod jinou identitou vyjet z okupované vlasti za rodinou do Švýcarska. Marně čekající příbuzní mezitím najali elitního britského detektiva Paula Dukese, který se vydal Alfreda Löw-Beera do protektorátu hledat. O svém pátrání později napsal román An Epic of the Gestapo: The Story of a Strange Search, avšak kdo Alfreda Löw-Beera zabil, se mu vypátrat nepodařilo.
Majetek Löw-Beerových byl v roce 1939 zabaven ve prospěch Říše a byl do ní dosazen treuhänder. Po osvobození byla nad firmou jako německým majetkem zavedena národní správa a už 27. prosince 1945 byla včleněna do Moravskoslezských vlnařských závodů n. p. Brno, později do Mosilany. Vilu dnes vlastní Jihomoravský kraj.
Továrna Aron & Jacob Löw-Beer v Brněnci byla později známá jako tzv. Schindlerova továrna, stav v roce 2014. Foto © Kamil Till, Moravská galerie v Brně
Velká vila rodiny Löw-Beerů ve Svitávce, 1900-1902. Foto © Kamil Till, Moravská galerie v Brně
Malá vila Alfreda Löw-Beera ve Svitávce, architekt Josef Nebehosteny, 1906. Foto © Kamil Till, Moravská galerie v Brně
