Chlouba moravského výstavnictví
Koncem 19. století bylo Brno klíčovou evropskou textilní mocností a majitelé místních továren byli vlivní a bohatí. To, co při svém podnikání získali, však jako zapálení patrioti chtěli městu i vrátit – nehledě na svůj původ či vyznání se semkli v Moravském průmyslovém spolku neboli v Mährische Gewerbeverein, který podporoval mnohé společenské a kulturní aktivity, jako byla například výstavba nového neorenesančního Moravského průmyslového muzea, navrženého architektem a prvním ředitelem této instituce Johannem Georgem von Schönem (1838–1914), který inspiraci nalezl u vídeňských staveb slovutného Gottfrieda Sempera.
Muzeum, pro jehož stavbu se spolek rozhodl v roce 1873, mělo shromažďovat sbírky modelů, strojů a významných textilních a uměleckořemeslných výrobků. Skvělou příležitostí k prvním akvizicím se stala Světová výstava konaná v roce 1873 ve Vídni, kde mnozí brněnští podnikatelé nakoupili artefakty, které utvořily základ sbírkového fondu nově vzniklé instituce.
Mezi přispěvatele stavby tehdejšího muzea a mecenáše exponátů patřili především textilní průmyslníci – Lazar Auspitz, Theodor Bauer, Leopold Haupt, bratři Samkové, Gustav Adolf Schoeller, bratři Strakoschové, Josef Teuber, Adolf Löw, bratři Popperové, Karl Sternischtie a Leopold Příza, nebo manželka podnikatele ve strojírenství Viktorie Wannieck. Největšími částkami, představujícími zhruba dvě třetiny rozpočtu, však stavbu budovy a posléze i její chod dotoval Theodor Offermann.
Přestože v roce 1873 vypukla v celé monarchii vážná finanční krize, už v roce 1883 byla budova dokončena a otevřena návštěvníkům. Od té doby slouží nejširší veřejnosti k poučení i zábavě přesně, jak si její donátoři z Moravského průmyslového spolku kdysi přáli. Dnes je Uměleckoprůmyslové muzeum součástí Moravské galerie.
Moravské průmyslové muzeum, otevřeno v roce 1883 (foto: Archiv Moravské galerie v Brně)
Johann Georg von Schön, architekt a první ředitel muzea (foto: AMB)
Následující poslední zastavení je centru města vzdálené. Můžete si udělat dlouhou procházku, případně se k němu přesunout vlastním dopravním prostředkem. Anebo si o něm můžete přečíst a podívat se na fotografie v některé z kaváren, kterými je naše město proslulé a kterých je v okolí Uměleckoprůmyslového muzea víc než dost.
